Dlouhá a důkladná koupel není jenom očista těla. Na pravé potěšení si přijde i vaše duše. Za skvělý vynález koupele vděčíme už našim dávným předkům. Ve starých civilizacích byla koupel magickým rituálem očisty a znovuzrození. Věřilo se, že navrací mládí a krásu, a proto vznikaly stále nové a nové receptury, čím ji obohatit – nejrůznější směsi rostlin, mléko a med, šampaňské... Vy to dnes máte jednodušší. Stačí si vybrat svou oblíbenou vůni koupelového oleje, starosti nechat za dveřmi a napustit vanu plnou vody.
Pro mnohé z nás je představa koupele spojená hlavně s pěnou ve vaně. Tak jsme se to prostě naučili a tak je to pro nás běžné. Pěny do koupele jsou výdobytkem moderní doby a dítětem chemického průmyslu. Ale prospívají našemu zdraví?
Naprostá většina výrobků na trhu, určených k mytí či koupeli, je založena především na tenzidech. Ty naši pokožku sice dokonale čistí, ale zároveň ji mohou dokonale odmastit a narušit její přirozený lipidový filtr. A jako řetězová reakce následuje oslabení přirozené obranyschopnosti kůže a nabourání jejích přirozených regeneračních a hydratačních procesů.
Proto se stále větší oblibě těší koupelové oleje. Ale i zde je jedno ALE – jejich kvalita a účinky jsou přímo úměrné jejich složení. Nejběžnějším základem bývají minerální oleje – paraffinum liquidum (získávané z ropy, s nulovým obsahem cenných látek), v lepším případě oleje rafinované. Bezkonkurenčně nejhodnotnější jsou oleje lisované za studena.
Stačí jedna až dvě lžíce koupelového oleje do vody o teplotě 34 až
36°C. Olej nepění, ve vodě vytvoří jemnou mléčnou emulzi. Dá se použít i do vířivých van, které pomáhají ještě lépe vstřebat účinné látky.